|
|
Hudební činnosti pro děti s opožděným vývojem řeči
Krausová, Anna ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Kubátová, Gabriela (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám tématem hudební činnosti pro děti s opožděným vývojem řeči. V teoretické části jsem se zaměřila na správný vývoj řeči u dětí, na podstatu komunikace a řeči, na hudební výchovu v předškolním věku. Zabývám se definicemi, diagnostiko a příčinami opožděného vývoje řeči. Cílem praktické části bylo zjistit, jak nejlépe pomoci dětem s opožděným vývojem řeči hudebními činnostmi u klinického logopeda. Při návštěvách u klinického logopeda jsem měla možnost setkat se s dětmi,které mají opožděný vývoj řeči.Uplatnila jsem vokální hry (již publikované i vlastní), hodnotila jsem reakce a rozvoj řeči dětí. Praktická část obsahuje kazuistikušesti dětí a záznam z pěti setkání. Výzkum jsem doplnila o dotazník určený rodičům dětí, se kterými jsem měla možnost se během výzkumu setkat.Také jsem realizovala rozhovor s klinickou logopedkou. Výsledky z výzkumu potvrzují, že hudební činnosti napomáhají rozvoji pasivní slovní zásoby a celkovémurozvoji řeči u dětí s opožděným vývojem řeči. KLÍČOVÁ SLOVA Opožděný vývoj řeči, hudební výchova, logopedická péče, dítě ve věku 3-6 let.
|
|
|
Rozvoj fonematického sluchu u dětí s narušeným vývojem řeči v MŠ logopedické
Kohoutová, Martina ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tématem diplomové práce je rozvoj fonematického sluchu u dětí s narušeným vývojem řeči v mateřské škole logopedické. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část obsahuje tři kapitoly. První kapitola se zabývá specifiky předškolního věku. Jsou zde definovány pojmy jako předškolní věk, komunikace, ontogenetický vývoj řeči, sluchové vnímání a předškolní vzdělávání. Druhá kapitola se věnuje narušenému vývoji řeči, konkrétně pak opožděnému vývoji řeči a specificky narušenému vývoji řeči - vývojové dysfázii. Popsány jsou etiologické faktory, symptomy, diagnostika a terapie. Třetí kapitola je zaměřena na fonologické povědomí a fonematický sluch. V této kapitole jsou uvedeny diagnostické materiály, kterými lze oblast fonematického sluchu hodnotit. Dále jsou uvedeny materiály a aktivity, které lze pro podporu rozvoje fonematického sluchu využít. Poslední kapitola představuje empirickou část diplomové práce, jejímž cílem bylo analyzovat možnosti rozvoje fonematického sluchu u dětí s narušeným vývojem řeči. U vybraného výzkumného vzorku dětí, které navštěvují mateřskou školu logopedickou, bylo provedeno vstupní a výstupní hodnocení úrovně fonematického sluchu standardizovaným testem. Výstupním testem se ověřila účinnost cíleně aplikovaných cvičení na rozvoj fonematického sluchu....
|
|
|
Komunikace u dítěte s opožděným vývojem řeči v institucionální péči
Šestáková, Barbora ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na logopedické téma. Zabývá se problematikou opožděného vývoje řeči u dětí v předškolním věku, zvláště pak jejich slovní zásobou. Hlavní cíl práce spočívá v posouzení významu slovní zásoby u dětí s opožděným vývojem řeči a informovanosti o možnostech jejího obohacování a orientačního zhodnocení. Vlastní šetření bylo realizováno prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s respondenty, kteří jsou s těmito dětmi v každodenním kontaktu a tráví s nimi nejvíce času. Vzešlá zjištění by měla napomoci ke zvýšení efektivity logopedické intervence v oblasti obsahové stránky řeči u dětí s opožděným vývojem řeči. Výstupem práce je nově vytvořený materiál, který pomůže orientačně posoudit rozsah slovní zásoby u těchto dětí.
|
|
|
Problematika narušené komunikační schopnosti u dětí v ústavní péči
PIŠTĚKOVÁ, Jana
Bakalářská práce na téma narušená komunikační schopnost u dětí v ústavní péči se nejprve v teoretické části věnuje vývoji řeči dítěte. Následuje vysvětlení pojmu narušená komunikační schopnost a specifika vývoje řeči u dětí vyrůstající během jejich kritického období ve věku 0-6 let v institucionální péči. Dále se v teoretické části zabýváme popisem jednotlivých poruch řeči, které se nejčastěji objevují u dětí předškolního a mladšího školního věku. Cílem praktické části je prostřednictvím analýzy dotazníkového šetření srovnat vývoj řeči u dětí vyrůstajících v ústavním zařízení a u dětí z běžných rodin. Dále se zaměřujeme na domácí logopedickou péči, kterou s dětmi doma provádí rodiče a vychovatelé se svými svěřenci v dětském domově.
|
|
|
Dítě s opožděným vývojem řeči v mateřské škole
BÖHMOVÁ, Olga
Bakalářská práce se zabývá analýzou vzdělávání dítěte s opožděným vývojem řeči v mateřské škole. V teoretické části práce jsou popsány faktory ovlivňující ontogenezi řeči, charakteristika předřečového období a stadií vlastního vývoje řeči, vývoj všech jazykových rovin. Dále je vymezen opožděný vývoj řeči z hlediska etiologie, symptomatologie, diagnostiky a terapie. Obsahem praktické části jsou tři případové studie dětí s OVŘ v mateřských školách. U těchto dětí byla provedena diagnostika komunikačních dovedností, analýza možných příčin OVŘ a bylo sledováno vzdělávání dětí v mateřské škole, odkryty problémy i příklady dobré praxe, které se v konkrétních případech projevily.
|
|
|
Možnosti využití hudebních činností u dětí s narušenou komunikační schopností v MŠ- logopedické třídě
SMETANOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá problematikou narušené komunikační schopnosti u předškolních dětí a rozvojem jejich percepčně-motorických dovedností za pomoci hudební činnosti. Hlavním cílem práce je vytvořit zásobník činností pro podporu dovedností u této cílové skupiny. Dílčím cílem je vyzkoušet, zda lze vytvořený zásobník využít v pedagogické praxi a při běžném chodu mateřské školy. Teoretická část bakalářské práce se věnuje vývoji řeči, narušené komunikační schopnosti, zejména diagnózám dyslálie a opožděný vývoj řeči. Práce dále mapuje specifika předškolního věku, legislativní rámec předškolního vzdělávání a vzdělávání dětí se specifickými vzdělávacími potřebami. Poslední kapitola je věnována oblasti hudební a zásadám pro vedení hudební činnosti u dětí. K dosažení stanoveného cíle byla zvolena kvalitativně orientovaná výzkumná strategie. Po třech týdnech přímého pozorování skupiny dětí byly na základě zjištěných informací vytvořeny kazuistiky jednotlivých dětí zvolené výzkumné skupiny. Závěry vyplývající z pozorování byly také uplatněny při sestavování zásobníku činností. Vytvořený zásobník se stal praktickou inspirací pro přímou práci s dětmi. Pomocí analýzy videozáznamů byla aktivita zhodnocena a byly zdůrazněny nedostatky a pozitiva při její realizaci. Vytvořený zásobník obsahuje také metodickou strukturu, takže je možné jej využít v přímé práci pedagogů mateřských škol. Materiál by také mohli ocenit rodiče a uplatnit jej při procvičování dovedností svých dětí.
|
|
|
K problematice vývojové dysfázie u žáků na prvním stupni ZŠ
HLEDÍKOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá problematikou vývojové dysfázie u žáků na prvním stupni ZŠ. Práce je rozčleněna na tři hlavní části, teoretickou, kazuistiku jednoho chlapce a na závěr praktickou. Teoretická část pojednává o přirozeném vývoji řeči, prodlouženém období nemluvnosti neboli opožděném vývoji řeči a hlavní pozornost je věnována samotné vývojové vadě, tedy vývojové dysfázii. Kazuistika obsahuje anamnézu dlouhodobě pozorovaného chlapce, který má od narození narušený vývoj řeči, tudíž ztíženou komunikaci s okolním světem. V praktické části je vytvořen soubor námětů, tedy různých cvičení a her právě pro děti trpící danou vývojovou poruchou. Tyto hry jsou zaměřené na rozvoj jednotlivých oblastí, které je nutné procvičovat a zdokonalovat.
|
|
|
Vývoj jazykových dovedností u dětí s logopedickou vadou
KOUBOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je zaměřena na vývoj řeči u dětí s vývojovou dysfázií v předškolním období. V teoretické části je popsán vývoj řeči v předškolním období, faktory ovlivňující rozvoj řeči, narušená komunikační schopnost a narušený vývoj řeči. Hlavním tématem teoretické části je vývojová dysfázie, její etiologie, charakteristické znaky, diferenciální diagnostika a možnosti terapie. Dále jsou popsány dopady vývojové dysfázie na dítě, jeho osobnost a na jeho rodinu. Praktická část práce se zabývá posouzením úrovně řečových schopností sedmi vybraných dětí v logopedické třídě mateřské školy. Dílčí cíl práce je mapování vývoje v dalších oblastech (paměti, vizuomotorické koordinaci a zrakové analýze a syntéze), které jsou z důvodu vývojové dysfázie narušeny. Tato část se opírá o čtyři krátké diagnostické úkoly, analýzu dokumentů dětí a deníku učitelek. Výsledná data jsou zaznamenána do kazuistik, tabulek a zhodnocena formou odpovědí na výzkumné otázky.
|
|
|
Komplexní péče o děti s vývojovou dysfázií
SEDLÁČKOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zabývá problémem dětí s vývojovou dysfázií. Teoretická část objasňuje základní pojmy daného tématu, zabývá se výkladem příčin a příznaky. Dále objasňuje logopedickou intervenci v České republice podává přehled o komplexní péči o dítě s vývojovou dysfáziií, pojednává o funkci rodiny, mateřské školy, Speciálně - pedagogických center, rané péče a samozřejmě práci klinických logopedů v zajištění co nejkvalitnější spolupráce při péči o dítě se specificky narušeným vývojem řeči. Cílem praktické části je pomocí rozhovorů s pracovníky SPC, s rodiči, učitelkami a klinickým logopedem zjistit vzájemnou spolupráci v péči o dítě s vývojovou dysfázií. Další část se zaměřuje na úroveň informovanosti učitelek MŠ v péči o děti s touto formou narušené komunikační schopnosti.
|
|
|
Práce logopedické preventistky v běžné MŠ
HORNÍKOVÁ, Jarmila
Práce zjišťuje vliv logopedické prevence na vývoj řeči dětí v běžné MŠ. Zabývá se vlivem rodiny na vývoj řeči a vlastním řečovým vývojem dítěte. Pojednává o jazykových rovinách v ontogenetickém vývoji dětské řeči. Jejich definování a významu pro řeč. Charakterizuje nejčastější vady řeči u dětí v mateřské škole ? opožděný vývoj řeči a dyslalii. Dále se zabývá úlohou učitelky mateřské školy z hlediska rozvoje komunikačních dovedností dítěte a metodami prevence.
|
host ::
RSS.